Srí Lanka 2019

Na letišti v Colombu to vypadá jako v obchodě OKAY elektro. Mezi několika málo turisty kličkují srílančani a na vozících určených na kufry odvážejí pračky, ledničky a tak podobně. Letiště je totiž mezinárodní území a na zboží neplatí místní daně, je proto levnější. S vízama pro turisty se tu nemažou -razítko do pasu, vyplnit krátký formulář a čau. Venku je 30 C a vlhko jako v pavilonu Indonesie v pražské ZOO. Po procesu sušením mrazem v letadle způsobuje místní klima mírný šok. Příjemným faktem je, že to tu nesmrdí a vlastně celá Srí Lanka je docela čistá, byť tu panuje typicky asijský chaos. 

 Městečko Pinnawala je oblíbený turistický cíl. Podle průvodce to tady má vypadat jako na staromáku, co se koncentrace turistů týče. Ale nevypadá. Je tu prázdno. Ve sloním sirotčinci/hlavní turistické atrakci jsme sami. ,,Není tu sezona ale hlavně ty útoky" krčí rameny náš srílanský řidič. Od dubna klesl příval turistů o 80%. Později zjišťujeme že turisti, tu nejsou skoro nikde, což nám nevadí, ale pro zemi která má velkou část příjmů právě z turistického ruchu je to problém do budoucna.

Z terasy restaurace tu můžete pozorovat tyhle sirotky koupající se v řece. Po jejich odchodu zůstane ve vodě nálož sloního trusu který je, postupně rozmělňován řekou. Je to ideální večerní podívaná. Mimochodem ze slonince se dá vyrobit papír a asi to musí být i docela eco friendly. Akorát papír z trusu nezní úplně lákavě.

Další dost nelákavá věc na Srí Lance (obecně v Asii) o které už dopředu víte že bude hnusná ale stejně to musíte zaručeně vyzkoušet na vlastní kůži, je durian. Tropické ovoce které nejde ,,přečuchnout". Jo, smrdí to jak bolavá noha, neprané ponožky, shnilá cibule, vyberte si ale zaručeně se vám zvedne kufr. Říká se že to chutná lépe než voní (smrdí) ale podle mě to vyjde nastejno. Tu hnusnou pachuť jsem nedostala z pusy ani po dvou žvýkačkách. Můj názor na tuhle místní specialitu nejlépe vystihuje tahle fotka.

To, že tuhle ,,pochoutku" zakazují nosit do hotelů a dopravních prostředků vypovídá o její pěkné vůni.

Buddhistický chrám vytesaný ručně do skály. Dnes je obklopený plotem pod vysokým napětím a okolo se to hemží prodavači suvenýrů, uspávači hadů a vojáky. Pan průvodce který vyprávěl s takovým nadšením že to bylo nakažlivé. Bohužel z jeho angličtiny jsem rozuměla každé druhé slovo. 

Symbol a jedno z turisticky nejnavštěvovanějších míst Srí Lanky. Sygiria Rock sloužila jako královský palác pro krále a jeho 500! žen. Výstup po úzkých železných schůdkách je zvláště vhodný pro osoby trpící závratěmi.

Brilantně vyřešená otázka požární bezpečnosti v hotelu. Ty roztomilé opičky jsou pěkně mrštné zlodějky, nás tohle zjištění stálo díky bohu ,,jen" plavecké brýle.

Kandy je druhé největší město na Srí Lance. Správnou asijskou atmosféru tady můžete nasávat v hodinových kolonách nebo v malých krámcích, kde seženete cokoliv co vás napadne. K poslechu  je tady je symfonie troubení, pouličního hluku, řvoucího motoru a štěkotu psa. Mají tu ale i kavárny kde dělají kafe evropského stylu, což může být pro milovníky kávy úplný očistec. Cejlonský čaj je pověstný svojí dobrou kvalitou ale kávu tady dělají z Nescafé prášku, který se zalije dvakrát větším množstvím vody než píšou na obale. 

V Kandy je jeden z nejvýznamnějších buddhistických chrámů na světě, je v něm uložen zub Buddhy (za těmi dveřmi na fotce).  Od starobylých zdí se odráží pláč novorozeňat které jejich rodiče přinesli ukázat Buddhovi (něco jako křtiny ale tady jenom rodiče sedí v ohrádce společně s dalšími dvaceti a snaží se utěšit řvoucí ratolesti).

Město je obklopené horami zhruba o velikosti naší Sněžky. Nabízí se tu úchvatné výhledy do malebné krajiny plné rýžových polí a ve vyšších výškách, čajových plantáží. V zapadlé vesničce to vypadá jako kdyby se člověk vrátil v čase (pominuli všudepřítomný plastový odpad).

V Kandy je také jedna z nejkrásnějších botanických zahrad, kterou jsem kdy viděla.

Kdyby vás zajímalo jak vypadá Miss World 2017, tak to je ona (ta vlevo). Je z Indie, do botanické na Srí Lance přiletěla nafotit pár fotek.

To co visí na tom stromě nejsou hrušky ale netopýři. Asi tak tisíc kaloňů. 

O mnoho kilometrů dále od Kandy, v nadmořské výšce 2200 m.n.m se nachází město Nuwara Elya- Nová Anglie. Postavili ho britští kolonisté protože jim bylo v cejlonských nížinách moc horko. Zatímco dole, je stálá teplota 28 ve dne i v noci, tady nahoře, je příjemných 23 C. Jsme v nadmořské výšce, ve které se v našem podnebném pásu běžně vyskytují ledovce. Možná proto se pousmíváme pokaždé, co potkáme místňáka v čepici nebo péřové bundě. V noci jde opravdu do tuhého, poněvadž teplota klesá na mrazivých 20 C. Pro tyto případy tu mají v hotelu krb.

A nebo se zahřát šálkem černého čaje a připadat si u toho jako koloniální úředník.

Celkově je Srí Lanka nádherná země a jsem ráda že jsem měla možnost se sem podívat. Poslední dny jsme strávili u moře produktivním nicneděláním. Pak návrat do Colomba rovnou na letiště. 

Ps. další colombo airport fun fact je, že jsme museli projít bezpečnostní kontrolou 4x ale ani jedna z těch kontrol neodhalila omylem zapomenutý nůž v batohu. Ten byl k našemu překvapení zabaven až v Dubaji během odbavení na let do Prahy.

Doufám že se vám článek a fotky líbili a snad někdy příště.

Bea