Brno- tipy pro gastoturisty
V Brně jsem byla naposledy před pěknou řádkou let, když jsem byla malá. Tento víkend jsem ho tedy ,,znovu objevila" a musím říct že je fakt škoda že až teď.
Impulzem a hlavním důvodem k návštěvě bylo to, že jsme s rodinou chtěli navštívit vilu Tugendhat. O její návštěvě jsme snili už asi dva roky, od přečtení Skleněného pokoje. Jenže prohlídky jsou tak žádané, že se musí objednat několik měsíců dopředu. Zkrátím to, po více než půl roce čekání jsme pod touto záminkou vyrazili na výlet do Brna.
Tak to je ona :) Nevypadá na to že je z 30. let minulého století, že ne? Poslední fotka je výhled z vily. Na focení interiéru je nutné si koupit fotopas a ten jsem bohužel neměla.
Na Brně se mi líbilo hlavně to že je dost velké a zároveň ne tak hektické jako Praha (Praha je furt moje město č.1 to né že né). Super podniky jsou tam na každém rohu. V centru Brna se nepohybuje tolik cizinců a není tu nic jako nafukovací pandy nebo obchody se suvenýry plné matriošek. Prostě není tak zatoxikované jako to pražské. Obchody jsou jako kamenné prodejny na ulici, nikoliv všechny namačkané do obchodních center a obecně se mi moc líbila atmosféra města. Do návštěvy Brna, jsme byla přesvědčená že rozhodně nepůjdu studovat jinam než do Prahy. Tak to je ale zatím ještě daleko.
V sobotu jsme se šli podívat do kláštera Kapucínů, kde mají poměrně netradiční výstavku- můžete tady vidět usušené mnichy. Jedná se o reálné mrtvé mnichy kteří, se díky dobře vyřešenému systému odvětrávání (nezáměrně) přirozeně mumifikovali. Zní to dost morbidně ale, pokud máte dostatečně silný žaludek, je to rozhodně hodně zajímavé.
Pokud budete potřebovat zážitek zapít můžete zkusit třeba Air Café.
Pozn. Nevíte někdo jak fungujou ty zvláštně vypadající hodiny? Pokud to někdo víte, dejte mi vědět prosím, já jsem to fakt nepochopila. Na stejném náměstí jako záhadné dildo-hodiny, je pivnice u Tomana.
Na večeři jsme vybrali Ca Phe Co, což je vietnamské bistro. Dobrý bylo úplně všechno co jsme si dali (dobrý je si toho objednat více a sdílet mezi sebou, protože to nejsou porce jako na hlavní jídlo). Na fotce mangový salát, vietnamské bagety banh mi, knedlíčky, závitky a krevetové nudle.
Určitě sem stojí jít i pokud chcete jen něco malého, nebo jen konvičku zeleného čaje nebo vietnamskou kávu (tzn. kávu s vaječným žloutkem, což jakkoliv zvláštně to zní tak to je fakt dobrý).
Další pivní typ je Výčep Na Stojáka, kde si jak název napovídá můžete vychutnat pivo pouze ve stoje.
Nedělní ráno započalo V Melounovém cukru.
Za namáhaní mozku genetikou v Mendelově muzeu si rozhodně zasloužíte zmrzlinu z roztomilého vozítka Božský kopeček.
Impulzem a hlavním důvodem k návštěvě bylo to, že jsme s rodinou chtěli navštívit vilu Tugendhat. O její návštěvě jsme snili už asi dva roky, od přečtení Skleněného pokoje. Jenže prohlídky jsou tak žádané, že se musí objednat několik měsíců dopředu. Zkrátím to, po více než půl roce čekání jsme pod touto záminkou vyrazili na výlet do Brna.
Tak to je ona :) Nevypadá na to že je z 30. let minulého století, že ne? Poslední fotka je výhled z vily. Na focení interiéru je nutné si koupit fotopas a ten jsem bohužel neměla.
Na Brně se mi líbilo hlavně to že je dost velké a zároveň ne tak hektické jako Praha (Praha je furt moje město č.1 to né že né). Super podniky jsou tam na každém rohu. V centru Brna se nepohybuje tolik cizinců a není tu nic jako nafukovací pandy nebo obchody se suvenýry plné matriošek. Prostě není tak zatoxikované jako to pražské. Obchody jsou jako kamenné prodejny na ulici, nikoliv všechny namačkané do obchodních center a obecně se mi moc líbila atmosféra města. Do návštěvy Brna, jsme byla přesvědčená že rozhodně nepůjdu studovat jinam než do Prahy. Tak to je ale zatím ještě daleko.
V sobotu jsme se šli podívat do kláštera Kapucínů, kde mají poměrně netradiční výstavku- můžete tady vidět usušené mnichy. Jedná se o reálné mrtvé mnichy kteří, se díky dobře vyřešenému systému odvětrávání (nezáměrně) přirozeně mumifikovali. Zní to dost morbidně ale, pokud máte dostatečně silný žaludek, je to rozhodně hodně zajímavé.
Pokud budete potřebovat zážitek zapít můžete zkusit třeba Air Café.
Pozn. Nevíte někdo jak fungujou ty zvláštně vypadající hodiny? Pokud to někdo víte, dejte mi vědět prosím, já jsem to fakt nepochopila. Na stejném náměstí jako záhadné dildo-hodiny, je pivnice u Tomana.
Na večeři jsme vybrali Ca Phe Co, což je vietnamské bistro. Dobrý bylo úplně všechno co jsme si dali (dobrý je si toho objednat více a sdílet mezi sebou, protože to nejsou porce jako na hlavní jídlo). Na fotce mangový salát, vietnamské bagety banh mi, knedlíčky, závitky a krevetové nudle.
Určitě sem stojí jít i pokud chcete jen něco malého, nebo jen konvičku zeleného čaje nebo vietnamskou kávu (tzn. kávu s vaječným žloutkem, což jakkoliv zvláštně to zní tak to je fakt dobrý).
Další pivní typ je Výčep Na Stojáka, kde si jak název napovídá můžete vychutnat pivo pouze ve stoje.
Nedělní ráno započalo V Melounovém cukru.
Za namáhaní mozku genetikou v Mendelově muzeu si rozhodně zasloužíte zmrzlinu z roztomilého vozítka Božský kopeček.
Díky za přečtení a příště Bea
Komentáře
Okomentovat