Reportáž: 365 dní ve světové pandemii
Už je to rok, co žijeme ve světové pandemii. Můj život se během pár dnů naprosto změnil. Únor 2020: V televizi běží reportáž o Číně. Později se přidávají zprávy z Itálie. Brácha se bojí. Smějeme se mu. K nám to přece nedojde. Smějeme se i asiatům, kteří chodí po městě v roušce. Březen 2020: První březnový den s sebou přináší i prvního nakaženého. Velká věc, všichni ve škole o tom mluví. Děláme si srandu ze spolužačky, která přijela z Itálie. Kluci si kvůli tomu ze srandy vezmou roušky na hodinu. ,,Okamžitě přestaňte s tou šaškárnou a sundejte si to z té pusy” rozčiluje se učitelka. Haha. Za tři týdny už pojedou šicí stroje o sto šest a chirurgické roušky budou podpultové zboží. 12 nakažených. Ptáme se učitele, co by se stalo, kdyby se ve třídě vyskytl někdo s koronavirem. Učitel říká, že by třída šla do karantény, jako když se jednou ve škole vyskytla žloutenka. (Shodou okolností jsem žloutenkovou karanténu zažila na základní škole. Měli jsme jednu vyhrazenou třídu, do jídelny jsme
